Orální historie dává možnost se vracet zpětně už zachyceným událostem. Přesně to udělal Ústav pro soudobé dějiny, když v roce 1999 v rámci projektu 100 studentských revolucí oslovil stovku vysokoškoláků z listopadu 1989. Těm položil tehdy otázky a stejně

Je možné donutit rostliny, aby lépe a účelněji využívaly sluneční energii a tak lépe rostly a pohlcovaly více atmosférického oxidu uhličitého?

Co stálo na počátku vzniku života na Zemi? A jak nám v hledání odpovědi na tuto otázku může pomoci zkoumání exoplanet? Hostem Studia Leonardo byl Martin Ferus, expert na prebiotickou chemii.

Lékaři z Masarykovy univerzity v Brně zkoumají dědičnost leukémie a už dnes dokážou pomáhat potenciálně ohroženým lidem nejen včasnou diagnostikou.

Genealogové a sestavovatelé rodokmenů mají ku pomoci novou metodu. Je jí genetická genealogie, poměrně nový obor, který usnadňuje téměř detektivní práci spojenou s pátráním po předcích.

Třetina rostlinných a živočišných druhů, které tu rostou, jinde na planetě nenajdete. Je to jediné místo na světě, kde roste strom Dračinec rumělkový. Připravil Petr Kološ

Hosty jsou Jan Motlík a Petr Vodička, vědci z Centra PIGMOD, které vzniklo při Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd České republiky. Moderuje Veronika Paroulková.

Kolik je v Česku sopek, jak je lze zkoumat a co vypovídají o geologickém vývoji naší planety? Hostem Studia Leonardo byl vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby.

Některé z nich dosahují výšky i tří metrů, váží přes šest tun a jsou více jak dva tisíce let staré. Přesto odborníci neví, kdo a proč na pět tisíc džbánů v Laosu vytvořil. 

Kniha je fenomén, který se po staletí vyvíjel formou, obsahem, ale vlivem, který měl na společnost. O tom, jak se tomu dělo v českém prostředí, informuje nová online Encyklopedie knihy.