slowczech

slowczech


(190****) Eliška: moje babička a jak bylo před 60 lety? REAL CZECH

December 17, 2020

Ahoj, dnes pro tebe mám velmi speciální epizodu. Je to už 6. epizoda ze série REAL CZECH. Ve 4. a 5. epizodě této série jsem mluvila se svou maminkou o tom, jak se žilo v Československu před revolucí (tedy před rokem 1989) a potom. Dnes bude mluvit moje babička a bude mluvit o tom, jak se žilo v Československu kolem roku 1950 až 1970.
Co bylo těžké před 60 lety v Československu? Že nebyl chleba, odpoledne nebylo maso? Kolik peněz lidé vydělávali? Kolik stál cukr? Kdy přijely brambory a kolik kilo mohl každý člověk dostat? A co toaletní papír, knížky a časopisy? Byli dříve lidé šťastnější? A proč dnes lidé říkají “dříve to bylo lepší”?
Dnes uslyšíš opravdovou češtinu. V předchozích epizodách jsi mohl(a) slyšet zjednodušenou a pomalou verzi, potom pomalou originální verzi a potom originální verzi, kterou říkal jiný Čech nebo Češka. Moje babička mluví pomalu, někdy nestandartně, ale když budeš číst transkript, budeš rozumět – protože v transkriptu jsou ode mě vysvětlivky a dodatky (explanations and notes).
Tuto epizodu publikuji na památku svojí babičky zrovna dnes, 18. prosince 2020. Protože přesně před rokem 18. prosince 2019 moje babička zemřela. Zemřela před Vánoci, odešla v klidu a míru. Odešla spokojená. A proto jí chci dnešní epizodu věnovat = proto je dnešní epizoda pro ni.
Tak, příjemný poslech.
**********
No dneska lidi, i mladí říkají, že dřív bylo líp. Co vy na to?
No, podle toho, komu.
Podle toho co a podle toho kdo a podle toho, co považuje za líp.
Kdo (jako) už zapomněl nebo přešel tu dobu, kdy se stálo na mlíko, na chleba,… kdy jsi prakticky nedostala nic,… to jsi musela stát frontu na všechno. Když jsi chtěla… já nevím… cokoli, tak jsi musela jít ráno (do obchodu), jestli už mají zboží. A odpoledne, jestli ještě mají zboží. Pak jsi přišla třetí den a oni už (nic) nemají.
Tak jestli tohle někdo považuje za to, že se měl líp, tak to já teda říct nemůžu.
A proč teda lidi říkají, že dřív bylo lepší?
Protože byli mladý.
Neregistrovali to, co se děje okolo nich.
Takže oni měli práci,… povinnou…
Oni museli do práce, že jo. Tam, jako… neexistovalo, že kdo nechodil do práce. On šel do basy (= do vězení).
To byli příživníci (= lidí, kteří nepracují a živí je stát nebo společnost).
No, a co ještě bylo pozitivní? Měla jsi práci… Tak možná (pozitivní bylo to), že všichni měli stejně. Proto bylo líp.
Tím, že všichni měli stejně a nikdo neměl nic.
A i když třeba měl víc, tak se s tím nemohl chlubit. Nemohl to dávat na (odiv)… aby to bylo vidět.
Známá říkala: “No, za komunistů, to bylo líp!!
A já říkám: “V čem (to) myslíš?”
“No, všichni měli stejně.”
A já říkám: “No, vždyť ale (dnes) můžeš jít a koupit si, co chceš.!
“No jo, ale když já na to nemám (peníze)!”
Takže, jako…

Dnes jsou problémem ty možnosti, který máme vlastně. Kdežto dřív možnosti vůbec nebyly.
A to jsou dneska ty zadlužený penzisti, protože oni to chtějí a ten důchod jim na to nedá (není to dost peněz), tak si vezmou na dluh/na půjčku a pak nemají na splácení. To je jedna z příčin.
(důchod = starobní důchod, měsíční příspěvek od státu, dnes asi 15 000 korun).
– – – –
A co bylo asi nejtěžší na životě? Třeba dneska pro lidi je nejtěžší najít dobrou práci nebo takový…
Tak nejtěžší bylo přežít. Přežít, abys měla na jídlo, abys měla na nájemný. Sehnat to jídlo, protože ve čtvrtek už nebyl chleba. Když jsi chtěla nějakou zeleninu, tak jsi stála frontu. A když na tebe přišla řada, tak zelenina už došla = takže už nebyla.
Na náměstí, jak je ten řezník (řeznictví), tak tam už ráno v těch 5 hodin stávaly většinou penzistky frontu, aby nakoupily mladejm (dětem nebo vnoučatům) maso.


loaded