Ahoj mí milí uživatelé krásné české řeči. Dnes jsem si pro vás, pro pokročilejší, připravila úryvek z knihy “Slavné případy soudce Ti”. Jedná se o auntentický čínský detektivní román z 18. století, který z čínského originálu přeložil, úvodem a poznámkami opatřil Robert Van Gulik. Hezký poslech.

Jednou soudce Ti seděl ve své kanceláři vzadu za soudní síní a zabýval se nějakými rutinními záležitostmi, když tu náhle uslyšel zvuk gongu, který visel nad vchodem do soudní budovy. Oznamoval, že se vyskytl případ, a tak si soudce oblékl úřední róbu a vstoupil do soudní síně, kde se posadil za vysokou lavici. Dole před lavicí se již sami seřadili ve dvou řadách vlevo a vpravo úředníci, konstáblové a ostatní pochopové zákona. Soudce Ti se podíval směrem ke vstupu do síně a spatřil asi čtyřicetiletého prostého člověka. Zdálo se, že je velice rozrušen a tváře měl zalité potem. Stál tam a neustále vykřikoval, že na něm bylo spácháno velké bezpráví.

Soudce Ti nařídil dvěma konstáblům, aby muže přivedli. Jakmile před lavicí poklekl, soudce Ti jej oslovil:

„Kdo jsi a jaká vážná křivda se ti stala, že biješ do gongu, přestože ještě nenastala hodina sezení tohoto soudního dvora?“

„Tato bezvýznamná osoba,“ promluvil muž uctivě, „se nazývá Kchung Wan-te. Žiji ve vesnici Šestá míle, za východní branou tohoto města. Poněvadž je můj dům docela velký a mám jen malou rodinu, využívám jej z větší části jako hostinec. Po více než deset let jsem se pokojně věnoval této živnosti. Včera, za soumraku, přijeli dva pocestní obchodníci s hedvábím. Říkali, že přicházejí z provincie Ťiang-su a jen projíždějí, obchodujíce podél silnice. Jelikož se začalo stmívat, chtěli zůstat v mém hostinci na noc. Vida, že jsou velmi ušlí, dal jsem jim pokoj. Večeřeli, pili víno, smáli se a rozmlouvali, což může potvrdit několik svědků. Dnes ráno, ještě před úsvitem, oba obchodníci odešli.

V devět hodin mě z ničeho nic navštíví vesnický strážce Pchang Té a říká, že byli nalezeni u cesty před branou nedaleko tržnice dva muži. ,Tito dva muži,’ povídá, ,byli hosty ve tvé ubytovně a tys je zavraždil, abys je obral o jejich peníze. Mrtvá těla jsi pak odtáhl k bráně tržnice. Když takto promluvil, aniž bych mohl říci jediné slovo na svou obranu, přitáhl obě mrtvoly do mého hostince a hodil mi je na zem přímo před dveře. Potom začal křičet a hrozit, žádaje pět set stříbrných za ututlání zločinu. ,Tito dva muži byli ve tvém hostinci,’ křičel, ,a to dokazuje, že jsi je zavraždil a pak jsi odtáhl jejich mrtvá těla na tržnici, abys zahladil stopy svého zločinu.’ Bez meškání jsem se sem s mučivou úzkostí vypravil, a snažně prosím Vaší Ctihodnost, aby napravila tuto křivdu.

Když soudce Ti vyslechl toto prohlášení, zadíval se na muže klečícího před lavicí a pomyslel si, že dozajista nevypadá na nebezpečného zločince. Na druhou stranu půjde zřejmě o vážný případ vraždy, a tak samozřejmě nemohl rozhodnout na základě prohlášení tohoto jediného muže. Proto řekl:

„Prohlašuješ, že jsi zákonů dbalý občan tohoto kraje. Proč tě potom strážce Pchang okamžitě označil jako pachatele? Připadá mi velmi těžké uvěřit, že jsi skutečně nevinným občanem, jak o sobě tvrdíš. Budu muset vyslechnout strážce Pchanga, abych si tvou výpověď ověřil.“

Hned nato nařídil konstáblovi, aby šel a přivedl strážce a zakrátko před ním stanul asi třicetiletý muž. Jeho tvář byla pokryta vráskami a na sobě měl modrou róbu.

… více se dočtete v knize. Pokud se vám líbí starší a krásný český jazyk, jisto jistě vám doporučuji veškeré případy soudce Ti (odkaz).

Vaše Eliška

©SlowCZECH

The post (80****) Úryvek z knihy “Slavné případy soudce Ti” appeared first on slowczech.