Ahoooj, tady Ema. Budeš to dneska ty, kdo naučí se česky, pomalu a hezky? Doufám, že ano! Tak pojďme na to!  Dneska se budeme bavit o největším křesťanském svátku v Česku, a to o  Velikonocích. Povím ti něco o tom, proč slavíme Velikonoce a taky ti prozradím něco o velikonočních tradicích.
Tady jsou slovíčka, která budeš možná potřebovat:  
Svátek – den, kdy vzpomínáme na nějakého důležitého člověka, lidé často v tento den nepracují a slaví, feast day a nebo den, kdy slavíme své jméno v kalendáři, name day
Oslavovat – když se radujeme, jíme, pijeme a tancujeme, např. slavíme narozeniny, svatbu, …. , to celebrate 
Pohané a Slované – pagans and Slavs  
Pomlázka –  a braided whip made from pussy willow twigs 
Šlehat – šleháme šlehačku na dort, ale taky můžeme šlehat ženy, to whip
Vajíčka – produkt slepice, slepice snáší vejce nebo taky vajíčka, z vajíčka se může narodit kuře, eggs 
Beran, beránek – a ram, a lamb
Kopřiva – zelená rostlina, která tě může popálit, jako když dáš ruku do ohně  a nettle
Vosk – vosk je materiál, ze kterého se vyrábí svíčky, wax
Zadek –  to, co je vzadu, pod zády a sedíme na něm často, když malé děti nejsou hodné, rodiče jim můžou dát na zadek, a butt
***
Kdy slavíme Velikonoce v Česku?
 
Velikonoce jsou největší křesťanský svátek, který připomíná vzkříšení Ježíše Krista. Křesťané oslavují, že Ježíš vstal z mrtvých. Ježíš nezůstal mrtvý. Začal znovu žít. Tomu se říká vzkříšení. Vzkříšení oslavují křesťané vždycky první neděli po prvním jarním úplňku. Po úplňku znamená po tom, když je měsíc celý, když celý měsíc září. Není to tedy jedno konkrétní datum. Může to být v březnu, ale i v dubnu. Takže kdy oslavují křesťané vzkříšení? Vždycky první neděli po prvním jarním úplňku. 
Ale pozor! Původně byly Velikonoce svátkem pohanů a Slovanů. Pohané a Slované uctívali hlavně přírodu. Protože v Česku je křesťanů jen minorita, t.j. asi 12%, tak většina Čechů dneska oslavuje hlavně příchod jara. Jaro přišlo! Jaro je tady!  Protože já nejsem křesťanka, oslavuju stejně jako pohané a Slované hlavně jaro, konkrétně to, že se příroda probouzí, že příroda už nespí a po dlouhé zimě začíná zase žít. Většina lidí oslavuje Velikonoce na Velikonoční pondělí, den po křesťanském svátku vzkříšení Ježíše Krista.                         
Jaké jsou v Česku velikonoční tradice?
Jak jsem řekla, protože nejsem křesťanka, slavím Velikonoce jako dřív pohané. Naší nejoblíbenější tradicí bylo a je koledování. Koledovat chodí hlavně muži , chlapi, kluci. Co dělají? Mají tzv. pomlázku, kterou si předem sami vyrobí. Pomlázka je dlouhý prut, který je vyrobený z větví speciálního stromu. Ten strom se jmenuje vrba. Muži nebo kluci chodí od domu k domu a šlehají ženy a dívky a recitují básničky. Muži šlehají ženy a dívky proto, aby byly mladé, zdravé, silné a plné energie celý další rok. Když jsem byla malá holka, chodili ke mně domů koledovat kamarádi ze školy a dost často jsem potom měla červený zadek a bolel mě. Auuuuu!  Já s mamkou jsme pro kamarády vždycky malovaly vajíčka. Vajíčko je symbolem nového života. Vajíčka jsme vždycky nejdřív uvařily, obarvily a pak je dekorovaly voskem ze svíčky. Na našem velikonočním stole musel být vždycky i velikonoční beránek. Beránek je zvíře, je to malý beran. Neměli jsme ale na stole zvíře, ale jenom dezert ve tvaru beránka.☺ Na Velikonoční pondělí k obědu jsme tradičně jedli kuře, brambory a nádivku. Nádivka je směs rohlíků, mléka, vajíček a zelených kopřiv. Kopřiva je kytka, která je jako oheň, může tě spálit, ale naštěstí v nádivce nepálila. Po Velikonocích jsme jedli jenom vajíčka a vaječné produkty – pomazánky, saláty. Musím říct, že vajíčka jsem po týdnu nemohla ani vidět.                             
Na závěr mám pro tebe jednu takovou nejznámější velikonoční  básničku, kterou jsem slyšela každý rok od kamarádů: 
“Hody, hody, doprovody, dejte vajíčka malovaný,